Technicky vzato je kávovník strom. Protože se ale na plně vzrostlém stromě bobule kávy špatně sklízejí, pěstuje se rostlina jen do velikosti keře. Jeden dospělý kávovník vysoký 2–3 metry ročně plodí asi 5–8 kilogramů bobulí. Z nich je získáno 1–2 kilogramu kávových zrn. Kávovník i jeho plody potřebují čas. Maximální výnos poskytuje strom až po 6 až 8 letech.

Kromě kofeinu, který také ovlivňuje chuť kávy, obsahují bobule kávovníku ještě pár dalších věcí: sacharidy, kyseliny, oleje, vodu, minerální látky, stopové prvky a zhruba 800 aromatických látek (cca 0,1 %). Samotná chuť kávy ještě v syrových bobulích obsažena není a vzniká až během pražení. Díky tomu je pražená káva jednou z nejaromatičtějších potravin na světě. 

Kávovník je citlivá rostlina, která má vysoké nároky na své životní prostředí. Potřebuje velké množství světla a tepla, ale přímé slunce jí nesvědčí. Kromě toho jsou pro její růst také nezbytné pravidelné srážky. Mráz dokáže poničit celou úrodu, protože kávovník citlivě reaguje na teploty 10°C a méně. Země jako Brazílie, Keňa nebo Indie proto pěstují různé odrůdy.

Každý, kdo chce získat ty nejlepší zrnka kávy, si pro ně musí vylézt. Ve výškách mezi 900 a 1 500 metrů je terén obvykle neprostupný a pěstování i sklízení kávy je zde velmi obtížné. Protože jsou tu také obvykle nižší teploty, zrají tu kávová zrna déle. Jenže právě v tom spočívá tajemství jejich kvality. Kávové bobule zde mají více času rozvinout své aromatické složky. Káva z vysoce položených plantáží má proto lepší chuť.